Digitální měny centrálních bank (CBDC) získaly v poslední době na popularitě, ať už ve světě akademiků nebo světoznámých konzultačních společností. Vydobyly si svůj prostor v médiích, na konferencích nebo v rámci dalších diskusních skupin, ať už jde o podcasty nebo sociální sítě.
Zda tento růst zájmu o CBDC způsobil možný, leč nahlas nevyřknutý strach centrálních bank z potenciální částečné ztráty vlivu na monetární politiku (ve světle kryptoměn či projektů typu Libra/Diem od Facebooku), nebo je za tím něco jiného, není ta podstatná otázka. Mnohem zajímavější úhel pohledu je, zda některá významná centrální banka bude natolik odvážná a tuto měnu skutečně naplno spustí ve světle stále klesajícího významu hotovosti v našem každodenním životě. Zatím se totiž stále hodně točíme ve fázích rešerší, maximálně pilotů. Z větších ekonomik jsou zatím v pokročilém stádiu v Číně v projektu digitálního renminbi. Tímto krokem chce tamější regulátor částečně nahlodat dominantní postavení technologických gigantů, jako jsou AliPay nebo WeChat, a znovu vrátit banky do transakční hry.
Úplně jiný level otázek by případně spustila otevřenost CBDC třetím stranám, tedy aby je ke svým klientům mohly dodávat i jiné entity než banky nebo platební instituce. Například fintechové firmy, které se soustředí na oblast plateb, včetně těch odložených.
Člověku hned zarezonují samoplatící auta, kterými půjde jednoduše provést platbu za tankování na čerpací stanici, stejně tak potvrdit platbu za parkování, mýto, apod. Samoplatící auta ale jsou jen začátek – často zmiňovaný příklad mezi množstvím dosud neprobádaných use-casů. Ukazují nám ale to důležité – že přesunutí malých plateb někam „na pozadí“ našich každodenních činností, do „automatického módu“, by dávalo smysl.
Na CBDC nicméně můžeme nahlížet i jako na přípravu infrastruktury pro programovatelné peníze. Ono totiž přidat další dimenzi do relativně nudného a lineárního světa peněz je neskutečně atraktivní nápad. Hodně doposud zmíněných use-casů programovatelných peněz se zaměřuje především na automatické odvody daní (např. real-time odvedení DPH při samotném nákupu). Já si ale myslím, že pokud k tomu přihodíte internet věcí, dostaneme naprosto exkluzivní stavební mix, ze něhož porostou extrémně zajímavá řešení různých klientských potřeb. Případně se podaří dostat platby do míst, o kterých se nám zatím ani nesnilo.
Autor: Josef Boček, analytik v České spořitelně
Tento článek je součástí miniSUPRu - magazínového mladšího bráchy našeho Startup Reportu, který vyšel v prosinci 2021 a je zdarma ke čtení i stažení na našem webu.